Santiniho stavby v okolí

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše

Opat Vejmluva získal Santiniho nejprve patrně proto, aby vyzdobil a architektonicky zdokonalil strohý interiér raně barokně upraveného gotického kostela. Úpravy vnitřního prostoru konventního kostela proběhly zřejmě ve dvou etapách a pamětní spis z roku 1722 je označuje již jako dokončené. Hlavním a architektonicky mimořádným výkonem této úpravy bylo vložení mostových varhanních empor do příčné lodi před kněžištěm, které jsou jedinečným dílem jak z hlediska konstrukčního, tak uměleckého. Dále byly poměrně jednoduchou abstraktní dekorací zdobeny stěny a klenby a zřízen nový hlavní oltář. Ten byl do dnešní podoby realizován až v letech 1734-1735 s použitím staršího obrazu od Leopolda Michaela Willmanna a s plastikami od Řehoře Thenyho. Exteriéru kostela se Santiniho úpravy nedotkly.

Studniční kaple

Kolem roku 1710 byla Santinim restaurována a v duchu barokní gotiky vyzdobena desetiboká centrála studničního stavení při jižním křídle konventní budovy. Po zboření jižního a východního křídla konventu v 19. Století stojí tato stavbička samostatně v prostoru Rajské zahrady.

 Prelatura

V souvislosti se zřízením akademie přestavoval opat Vejmluva od roku 1722 konglomerát budov prelatury. Dle Santiniho projektu bylo v letech 1722-1727 vybudováno vstupní křídlo s tříbokým středním rizalitem, obsahujícím v přízemí vstupní halu a ve zvýšeném patře monumentální hlavní sál. Při opravách po požáru 1738 bylo toto křídlo ve východní části částečně přestavěno.
Do roku 1722 vybudoval Santini nedaleko klášterního kostela zajímavý objekt koníren šlechtické akademie. Její vznik tehdy připravoval opat Vejmluva, a měla sloužit jako centrum výchovy mladých šlechticů z Čech a Moravy. V klášteře působila pouze v letech 1724-1740. Její činnost byla přerušena válkami o rakouské dědictví. Pokus o její obnovení po skončení válek v roce 1750 byl již neúspěšný. Stavba je příkladem pozdního „minimalistického“ stylu Santiniho tvorby. Vnitřní prostory byly – v souladu s požadavky šlechtické kultury – pojaty reprezentativně. Jejich klenby jsou barokními variacemi na pozdně gotické kroužené a hvězdicové klenební vzorce.

Dolní hřbitov

Hřbitov se nachází v sousedství bývalého cisterciáckého kláštera a sloužil obyvatelům klášterní osady. V souvislosti s nebezpečím morové epidemie ho nechal v roce 1709 vystavět opat Václav Vejmluva. Důvodu stavby odpovídala i symbolika Nejsvětější Trojice, kterou vyjadřovaly tři kaple na vrcholech pomyslného půdorysného trojúhelníka hřbitova. V roce 1755 nechal opat Bernard Hennet hřbitov rozšířit a vybudovat čtvrtou kapli, které jsou spojeny konvex-konkáv-konvexními ohradními zdmi. Ve středu prostoru stojí na trojúhelném podstavci kamenná socha Anděla Posledního soudu, dílo Řehoře Thenyho.

 Hospodářský dvůr „Lyra“

Na západním břehu Bránského rybníka byl před rokem 1722 vystavěn ohromný hospodářský dvůr, jehož názvu Lyra odpovídá celý půdorys, otevřený směrem k východu. Dvůr byl zároveň koncipován jako dominanta pro pohledy z oken západního křídla prelatury a je s lehkou odchylkou situován na hlavní osu klášterního areálu. I hospodářská stavba byla tedy Santinim ztvárněna v duchu půdorysného symbolismu. Tento dvůr je sice úplně zachován ve svých hmotách, avšak poškozen četnými novodobými nevhodnými úpravami. Do dnešní doby slouží hospodářský dvůr jako hospodářský a je majetkem rodiny Kinských.

 Kostel Nejsvětější Trojice ve Žďáru nad Sázavou

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice doplnil Santini asi v roce 1715 bizarní tříbokou hmotou osobě připojené sakristie, která při vší jednoduchosti ukazuje, že i sebemenší úkoly řešil tento architekt s osobitou invencí a až hravou elegancí.

  Kostel sv. Václava ve Zvoli

Vedle stavební činnosti v klášteře a jeho bezprostředním okolí navrhl Santini ještě řadu staveb pro klášterní panství. V letech 1712-1717 byl dle Santiniho projektu nahrazen středověký kostel sv. Václava ve Zvoli téměř úplnou novostavbou centrály na půdorysu českého kříže s kupolí a dvěma věžemi. Spolu s osově komponovaným prostorem hřbitova a farou tvoří zvolský kostel architektonické těžiště půvabné obce.

 Hospodářský dvůr v Ostrově nad Oslavou/ Hostinec ve tvaru písmene „W“

Hospodářský dvůr v Ostrově nad Oslavou byl budován rovněž kolem roku 1720 a v jeho čela stála zajímavě koncipovaná stavba panské hospody, k jejímuž jednopatrovému křídlu byla symetricky připojena dvě menší, přízemní, nad čtvercovými půdorysy a nakoso vytočená. Dvůr byl částečně přestavěn a čelní stavení hospody necitlivě přefasádováno v roce 1932.

  Kostel Navštívení P. Marie v Obyčtově

Až po architektově smrti byl realizován jeho návrh novostavby kostela Navštívení P. Marie v Obyčtově. Složitě gradovaná sestava hmot lodi, kněžiště, sakristie i diagonálních nárožních kaplí symbolizovala tvar želvy jako hieroglyfického vyjádření mariánských cností. Přístavba věže za kněžištěm po roce 1789 však původní symbolickou sestavu porušila.

 Kostel sv. Petra a Pavla v Horní Bobrové

Románský kostel sv. Petra a Pavla rozšířil Santini přístavnou nové lodi, jejíž průčelí, založené na konvexních a konkávních křivkách je působivou dominantou náměstí drobného venkovského městečka. Stavba proběhla v letech 1714-1722.

  Zdroj: HORYNA, Mojmír. SANTINI - STAVBY J. B. SANTINIHO NA ŽĎÁRSKU. 1999. vyd. Pro Okresní úřad ve Žďáře nad Sázavou: RESIDENT.